Písničky k hodovým tancům
1.část
/:Zahrajte ně muzikanti, dám vám paťák:/
/:lestli sem ho nezapomněl v starých gaťách:/
Hody milé hody, už jsem dohodoval,už sem štyry noci doma nenocoval.
Doma nenocoval, koně nepucoval,hody milé hody, už jsem dohodoval.
Když jsme šli na hody, bylo nás jedenáct,
když jsme šli z hodů dom, ostali štyré z nás.
/:Pod starýma horama:/ /:široká rovina:/
/:Nastane ti šohajíčku:/ /:žalostná hodina:/
/:Aj žalostná prežalostná:/ /:žalostná ti bude:/
/:Až tá tvoja galánečka:/ /: na vdávání půjde:/
/:Naša Marýna jela do mlýna ona má vysoko sukňu:/
Kdo umí vařit pěry, naši tetka, oni dajů kus trnek do prostředka
/:/:Měla mamka měla sýr, synek jí ho vymlsil ,/: holadrija holadrija:/:/
Kdo má pěkné koníčky, naši strýček, jiskřičky jim létajů z podkoviček
/:/: Koňa pěkně hladijů, když ňa naň posadijů /:holadrija, holadrija:/:/
2.část
/:Šla židovka kolem krámu, kúpila si marcipánu:/ /: žid sa smál až plakal:/
/: Šla židovka kolem lesa, zapíchla si trn do nosa:/ /: žid sa smál až plakal:/
/:Šla židovka kolem lesa, potkala tam Herodesa:/ /: žid sa smál až plakal:/
/:Vy řezníci řemesníci, vy sa dobře máte,
když vy neco prodáváte dycky vyděláte:/
Zač toho vola, dáte do slova,zač vy ho dáte, nic neříkáte,
/: Zač ho dáte, že nic neříkáte, zač ho dáte, dáte doslova:/
Vy řezníci řemesnící, vy sa dobře máte,když vy neco kupujete, všecko přemakáte.
Nejprv selku, potom cerku naposledy dívku a potom sa podíváte majú-li co v chlívku.
Zač toho vola, dáte do slova,zač vy ho dáte, nic neříkáte,
/: Zač ho dáte, že nic neříkáte, zač ho dáte, dáte doslova:/
Cigáne, cigáne udělaj ně grumle, budu Ti grumlovat na kopečku v humně.
Cigáne, cigáne postavili zámek, nemohli tancovat, neměli cigánek.
Kúpila cigánka cigánovi grumle, aby jí grumloval nežli ona usne.
/: Tetka Helena spadly do sena ://: roztrhly si košulenku až po kolena:/
/: Strýcu Slavíku poďte na viku://: nasečeme navážeme nošu veliků:/
/: Tetko kde jdete, co to nesete ://: škarbaličky a jehličky nosím po světě:/
Jede kačer po vodě, po vodě, kdo ho chytí toho je, toho je.
Kdo má ženu ať drží, ať drží a kdo nemá vydrží, vydrží.
Spadl z pece holůbek, roztrhl si žalůdek.Holubička plakala, že holůbka ztratila.
3.část
V širém poli ,stojí hruška,orůbaná až do vrška
/: a kdo ju rúbal, má milá, když za Janíčkem chodila:/
Pověz mě má milá, pověz, pověz,po čem je v Hradišti oves, oves,
/: po pětadvacíti šesti, šesti, hledaj si šohajku štěstí, štěstí:/
/: Choďa po včelínku, žala jatelinku :/
jatelinka hustá cosi sa v ní šustá, šohajovi koně běž má milá pro ně.
Šel zahradník do zahrady s motyků, motyků,
zahradnica proti němu s muziků, muziků.
Šel zahradník do zahrady s rýlem,s rýlem,
zahradnica proti němu s vínem, vínem.
Když jsem jel do Prahy pro hrách, pro hrách,skapal ně na cestě valach, valach,
kdybych mu byl dával oves,oves,měl by sem valáška do dnes, do dnes,
ale že dostával tatar, tatar, proto ně valášek skapál, skapál.
Choďa po včelínku…. Šel zahradník…
Když jsem jel do Brna pro réž, pro réž, skapal ně na cestě veréš, veréš,
kdybych mu byl dával oves, oves,měl by sem veréška dodnes, dodnes,
ale že dostával tatar, tatar, proto ně veréšek skapál skapál.
Choďa po včelínku…. Šel zahradník…
V širém poli stojí hruška, orůbaná až do vrška,
/: a kdo ju rúbal má milá, když za Janíčkem chodila:/
